Ve vojenském újezdu Boletice se minulý týden odehrálo závěrečné cvičení vojáků 5. úkolového uskupení Armády ČR vyčleněných pro alianční předsunutou přítomnost v Lotyšsku. Příslušníci 44. lehkého motorizovaného praporu, kteří do Pobaltí vyrazí v červenci, se při výcviku zaměřili na střelbu ze 120 mm minometů vz. 82 PRAM. 

„Lehký motorizovaný prapor má ve výzbroji „lehké“ minomety 81 mm, které lze nést na zádech nebo převážet například v Land Roveru. V Lotyšsku ale české jednotky používají 120 mm minomety. Proto bylo nutné, aby se na tuto ráži vojáci minometné čety 44. praporu přeškolili,“ vysvětlil kapitán J. P., velitel 5. úkolového uskupení.

Minomety mají své uplatnění v různých typech nasazení, především slouží jako bojová podpora manévrových jednotek.

Rozdíl mezi minometem vzor 82 ráže 120 mm a minometem 81-MX2-KM ráže 81 mm je ve větší účinnosti a o něco větším dostřelu. „Protože je 120 mm minomet těžší a převáží se na speciálně upravených nákladních automobilech Tatra 815-7 PRAM, bylo potřeba proškolit i řidiče,“ doplňuje velitel 5. úkolového uskupení.

Vojáci podle jeho slov neměli s přechodem na novou zbraň problém. „Obsluhy minometů se podrobně seznámily s konstrukčními rozdíly, ostatní náležitosti, jako povelová technika, posloupnost činností a podobně, je identická, princip střelby u obou zbraní je stejný,“ sdělil.

Páté úkolové uskupení čítá 57 vojáků. Kromě vojáků 44. lehkého motorizovaného praporu ho tvoří příslušníci 13. dělostřeleckého pluku, 21. základny taktického letectva a 14. logistického pluku. Na přípravě se výrazně podíleli příslušníci 71. mechanizovaného praporu, kteří do Lotyšska vyslali první dvě úkolová uskupení.

Do mise se 5. jednotka začala připravovat už v listopadu loňského roku. Během epidemie koronaviru byl výcvik omezen, nikoliv však přerušen. „V návaznosti na nařízení vlády jsme přípravu operativně přeplánovali tak, abychom splnili všechny stanovené úkoly a zároveň dodrželi nařízené restrikce,“ uvedl velitel 44. lehkého motorizovaného praporu podplukovník gšt. Milan Zvirinský.

Vojáci mají před sebou ještě mj. kurzy S. E. R. E. pro přežití v bojových podmínkách a CLS pro bojové záchranáře. V závěru přípravy absolvují zdravotní prohlídky a dovystrojení.

• Na projektu předsunuté přítomnosti se dohodly členské země NATO v roce 2016, čeští vojáci jsou součástí jednotek eFP (enhanced Forward Presence – předsunutá přítomnost) od léta 2018. Základním úkolem je přítomností a výcvikem ukazovat odhodlání bránit svrchovanost členských států NATO. Mnohonárodní kontingent tvoří vojáci devíti států.