Nejčastěji nasazovaný útvar české armády, výsadkový prapor, vybíral nováčky

S výbornou fyzičkou, psychicky odolný, schopný týmové spolupráce, ale i samostatného rozhodování. Takový musí být příslušník 43. výsadkového praporu. A takových bylo i třicet úspěšných uchazečů výběrového řízení k chrudimském útvaru, který proběhl minulý týden.

„Nehledáme hotové výsadkáře. Výběrové řízení může bez problémů zvládnout motivovaný a fyzicky i psychicky připravený uchazeč či uchazečka,“ říká major Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu. Znalost speciálních vojenských dovedností není podle něj pro výběrové řízení potřeba – chrudimští hledají především uchazeče, kteří mají potenciál se výsadkářem stát.

Inspirace Velkou Británií a USA

Ačkoliv výběr nových výsadkářů není, jak Zelinka říká, nikterak záludný, přece jen tu najdete oproti jiným útvarům rozdíl. Třídenní zkouška se inspirovala testy k britským výsadkářům a zařadila i několik disciplín z US Army Ranger School.

Kromě úvodního rozřazovacího testu z tělesné přípravy, který hned na začátku ukáže, zda jsou uchazeči dostatečně fyzicky zdatní, se testuje schopnost spolupráce v kolektivu, odolnost vůči stresu a únavě i pro výsadkáře nezbytné schopnosti jako nebát se výšek a umět plavat natolik, aby mohl provádět padákové seskoky do vody.

„Nedá se říct, že by některá část byla pro budoucího výsadkáře důležitější. Všechny se na tom, zda bude v budoucnu úspěšný, podílejí stejnou měrou – výborná fyzička, psychická odolnost, schopnost spolupráce v kolektivu i samostatné rozhodování,“ říká Zelinka.

Překvapila mimořádná úspěšnost

Letos prošlo náročným sítem zkoušek 30 uchazečů ze 46. Oproti minulým rokům jde o nárůst. „Je vidět, že se uchazeči čím dál lépe připravují, úspěšnost 65 procent jsme ještě neměli. Myslím, že je to tím, že se již rozkřiklo, že neděláme úlevy a přihlašují se nám opravdu jen ti, kteří na to mají,“ uvádí hlavní instruktor výběrového řízení nadrotmistr Tomáš Vodička. Pomohly prý podrobné informace o výběru dostupné na kanálu Youtube a Wikipedii.

Po úvodním výběru nováčci procházejí ještě šestitýdenním doplňujícím intenzivním výcvikem, který je posune na úroveň s ostatními výsadkáři. Na konkrétní pozice jsou pak uchazeči umisťováni podle výsledků ve výběrovém řízení.

„Ti, co splní v kategorii A, tedy bojové jednotky, budou sloužit na třech výsadkových rotách nebo rotě zbraní. Pro ty, co splní v kategorii B, tedy štáb a zabezpečovací jednotky, jsou připravena místa na velitelské rotě, rotě logistiky nebo na štábu,“ upřesňuje Zelinka a dodává, že pokud chce voják sloužit v průzkumném týmu nebo skupině odstřelovačů, tedy u elity výsadkářů, čeká ho další, už interní výběrové řízení.

Do mise jako první

43. výsadkový prapor patří k nejvíce nasazovaným útvarům Armády ČR, přičemž vzhledem ke své nadstandardní vycvičenosti a vyššímu stupni pohotovosti bývá do misí vysílán jako první. „První jsme byli například v Afghánistánu s jednotkou OMLT a průzkumným odřadem či v Mali. Zatímco standardní doba od vyrozumění do nasazení v zahraniční operaci je pro jiný útvar pozemních sil šest měsíců a víc, my jsme byli nasazeni v Mali za šest týdnů,“ zdůvodňuje major Ivo Zelinka.

Aby mohla být jednotka do operace vyslána v řádu týdnů, musí ale mezi vojáky fungovat víc než jen formální pracovní vztah. „Výsadkáři tvoří velmi těsné společenství. Pokud chce někdo zažít skutečné kamarádství vykované náročným výcvikem a následným nasazením v bojových operacích, jsou výsadkáři pro něj. Být v partě lidí, kteří mají na službu v armádě stejný pohled jako vy, to je hodnota sama o sobě,“ uzavírá Zelinka.