Skoky do tmy

Pondělí 17. října bylo pro výsadkáře 4. brigády rychlého nasazení ve znamení nočních seskoků nad městem Chrudim. V odpoledních hodinách výsadkáři provedli předseskokovou přípravu, slanění z vrtulníku a denní seskok s úlohou cvičného otevření záložního padáku pomalým způsobem. Následovalo zabalení hlavních i záložních padáků k nočnímu seskoku, který je jedním z nejnáročnějších. Pak již všichni očekávali přílet Mi-17. V devatenáct hodin tma zahalila celé chrudimské letiště a bylo slyšet jen hlasité „Jdeme nahoru!“ Tento povel vydal výsadkářům řídící seskoků praporčík Antonín Koudelka. „Výsadku na můj povel na prvého a druhého rozpočítat! První strojí druhého. Strojit,“ následují hlasité povely z úst instruktora výsadkové přípravy praporčíka Tomáše Hejdy. To je signál pro „paragány“, aby se ustrojili do padáků. Jakmile je poslední voják ustrojen a poučen, jde se do letounu. Všichni se ještě jednou rozhlížejí po letišti, všude je ale tma jako v pytli. Osvětlený je jen prostor určený k přistání vrtulníku a střed plochy, kde je umístěn směrový pytel, který udává směr a sílu větru. Ten je velice důležitý, podle něho výsadkáři určují, jakým směrem mají řídit padák, aby dopadli do správného prostoru. Jak se zaklapnou dveře vrtulníku, silný rotor zvedá všechny do pětisetmetrové výšky. Zde je snad ještě větší tma než dole na zemi. Instruktor výsadkové přípravy 43. výsadkového praporu nadrotmistr Pavel Kopecký vydává pokyn k ukotvení se výsadkářů k lanu letounu a rozsvícení baterek. Instruktor s vysokou profesionalitou odhaduje správný čas a místo a velí vpřed. Celý průlet výsadkářů vyskáče do temného vzduchoprázdna. Následuje kontrola vrchlíku za pomocí baterky, kterou má výsadkář připevněnou na záložním padáku. Kontrola zámků, orientace v průletu, orientace vůči zemi a vlastní řízení padáku. Nastává nejnáročnější fáze nočního seskoku a tou je orientace v prostoru. Výsadkář se musí zorientovat i za úplné tmy ve vzduchu a následně si najít prostor svého přistání. Po splnění této úlohy se již zaměří na dopad a přistání, které je za tmy náročnější než ve dne. „Po výskoku je pro výsadkáře nejtěžší se zorientovat v prostoru, kde se nachází a kam by měl přistát,“ vysvětluje instruktor výsadkové přípravy 43. výsadkového praporu nadporučík Tomáš Starý. S dopadem na zem přichází i jistá úleva z dobře splněného úkolu. Následuje sbalení padáku a přesun na místo shromáždění výsadku. Ani to ale za tmy není nic jednoduchého. Pro výsadkáře brigády však splnění tohoto úkolu není žádnou překážkou. „Všichni naši vojáci splnili noční seskoky bez jediného zaváhání. Každý se mohl v průběhu celého dne přesvědčit, že patří k nejlepším,“ dodává na závěr instruktor výsadkové přípravy 4. brigády kapitán Pavel Dufek.