Seskoky do Seče a oslavy 21. výročí

Seskoky do Seče 2015

Originální oslavy 21. výročí založení 4. brigády rychlého nasazení, kdy vodní hladinu sečské přehrady rozvířili přistávající výsadkáři a hladinu zakryly jejich vrchlíky padáků.

Na chrudimském letišti si dne 30. června 2015 připomněli výsadkáři 21. výročí založení 4. brigády rychlého nasazení. Tyto oslavy završily výsadkáři seskoky na nedaleké sečské přehradě. Slavnostního nástupu na letišti se zúčastnila řada známých osobností 4. brigády. Nejvýznamnější osobou byl zakladatel a bývalý velitel 4. brigády rychlého nasazení generálmajor František Štěpánek, který ve svém motivačním projevu shrnul celou historii brigády od jejího založení. Velitel Pozemních sil a bývalý velitel 4. brigády generálmajor Ján Gurník, generálmajor Josef Sedlák a další vzácní hosté.

Při této příležitosti byli oceněni současní i bývalý vojáci brigády čestnými odznaky, které jim udělil velitel 4. brigády rychlého nasazení. „Jsem hrdý, že jsem mohl sloužit u 4. brigády rychlého nasazení,“ řekl generál Gurník. „V průběhu celých jednadvaceti let existence prošli brigádou stovky výtečných vojáků, oddaných své práci a vzorně plnících náročné úkoly. Je těžké vzpomenout a vyjmenovat všechny tyto příslušníky,“ řekl velitel 4. brigády plukovník Miroslav Hlaváč. Současně o pár kilometrů vzdálené Seči u Chrudimi probíhaly seskoky na padácích OVP 12 SL do vody, kterými 4. brigáda disponuje.

V deset hodin dopoledne je rozhodnuto. „Jdeme nahoru,“ oznámil výsadkářům řídící seskoků nadporučík Martin Kratochvíl. Za nedlouho byl v dálce slyšet burácející zvuk rotoru „mašiny“ jak výsadkáři nazývají vrtulník. „Výsadko, na můj povel na prvého a druhého rozpočítat! První strojí druhého! Strojit,“ zazní hlasitě z úst instruktora výsadkové přípravy praporčíka Tomáše Hejdy. To je signál pro paragány aby se ustrojili do padáků. Jakmile je poslední voják ustrojen jde se do mašiny. Každý zná perfektně své místo a tak jak se zaklapnou dveře vrtulníku, silný rotor zvedá všechny do čtyřsetmetrové výšky nad vodní plochu. Během stoupání mašiny ještě pár posledních pohledů výsadkářů navzájem. Otevřou se dveře a výsadkový průvodce (instruktor výsadkové přípravy) vyhazuje „fléru“ jedná se o krepový papírový pruh o rozměrech tři metry na dvacet centimetrů, který slouží k orientaci instruktora. Podle něj pozná, kam je třeba navigovat vrtulník a v jaký okamžik vysadit paragány, aby dopadli bezpečně do zájmového prostoru přehrady. Po té již první výsadka vstává a kotví se k lanu vrtulníku. Instruktor s vysokou profesionalitou odhaduje správný čas a místo a velí vpřed. Srdce se ještě jednou silně rozbuší a razantní odraz pravou nohou ze dveří vrtulníku do vzduchoprázdna odstartuje další seskok. Silný vítr hnaný rotorem výsadkáře odtrhne od dveří a zatlačí pár metrů pod mašinu. „Stodvacetjedna stodvacetdva stodvacettři“ a silné trhnutí způsobené nalitím vrchlíku ubezpečí výsadkáře, že je vše v pořádku a že je padák bezpečně otevřen. Následuje kontrola vrchlíku, kontrola zámků, orientace v průletu, orientace vůči vodní ploše a vlastní řízení padáku.

Tyto seskoky jsou náročnější proto, že výsadkáři musí nad vodní hladinou odpoutat od sebe záložní padák a do vody již přistávají jen na hlavním. I proto tyto seskoky patří mezi ty nejsložitější. V okamžik jakmile výsadkář se ocitne ve vodě či na zemi nekončí jeho úkol, ale právě začíná. Pro výsadkáře jsou seskoky rutinou a všichni vědí, že náročná práce je čeká až na zemi či vodě.