77. výročí vypálení Českého Malína na Volyni

12. července 2020 se v žatecké posádce konal tradiční pietní akt u příležitosti 77. výročí vypálení Českého Malína na ukrajinské Volyni.

Obec Český Malín založili v druhé polovině 19. století přistěhovalci z Rakovnicka, Žatecka a Lounska, kteří vyslyšeli výzvu ruské carské vlády k obhospodařování volné a nevyužité půdy na Ukrajině. Nejen nízká cena pozemků byla nabízeným benefitem pro nové hospodáře, ale i řada výhod v podobě práva na zakládání výrobních podniků, na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Obec se díky pracovitosti a zkušenostem našich lidí začala nebývale rychle rozvíjet a např. díky zavádění moderní zemědělské mechanizace měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Do historie obce Český Malín se nesmazatelně zapsaly obě světové války. Po té první připadl v roce 1920 Český Malín Polsku. V druhé světové válce bylo Polsko obsazeno zprvu Sovětským svazem a následně nacistickým Německem. A byly to právě nacistické jednotky, které v ranních hodinách 13. července 1943 obsadily Český Malín i sousední Ukrajinský Malín. Obyvatelé obce byli rozděleni podle pohlaví a věku, aby byli následně nahnáni do stodol a dalších budov, kde byli zaživa upáleni. Přežilo jen několik málo obyvatel, kteří se v obci právě nenacházeli, nebo byli zneužiti k přepravě nakradeného majetku a dobytka místních hospodářů. Z místních obyvatel bylo zavražděno celkem 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol.

Pietního aktu se za Velitelství 4. brigády rychlého nasazení zúčastnil osobně velitel, pan plukovník gšt. Josef Trojánek. Mezi další vážené hosty patřili mj. starostka města Žatce senátorka Zdeňka Hamousová, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Praha plukovník Martin Mlčoch a ředitel Památníku Lidice plukovník gšt. v zál. Eduard Stehlík.