V 7. ročníku Svatováclavského poháru zvítězili ti nejlepší

Čtyřicet dva dvoučlenných týmů Armády České republiky i Policie České republiky změřilo v prvním červnovém týdnu své síly v 7. ročníku střelecko-taktické soutěže o Svatováclavský pohár. Pořadatelem byl 42. mechanizovaný prapor z Tábora a organizátoři pro všechny borce připravili ve spolupráci i s dalšími útvary české armády čtyřiapadesát stanovišť. Na soutěžící čekaly denní i noční střelecké úlohy, z vrtulníku i z různých nekomfortních poloh nebo simulace obsazení námořní lodi a to vše v extrémních podmínkách Vojenského újezdu Boletice. Záštitu nad soutěží převzal zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč a za účastníky zavítal i náčelník GŠ AČR armádní generál Aleš Opata.

Vítězství v této náročné soutěži nebylo vůbec zadarmo a byly to náročné čtyři dny a tři noci, kdy jednu disciplínu střídala další. O vítězství v soutěži jde vždy až v první řadě, ale pro stovku organizátorů byl cenný zejména druhý cíl.

„Samozřejmě všichni chtějí zvítězit. Hodnotné ceny si odnesly první tři týmy a nejlepší střelec. Tím druhým cílem, a pro oba resorty – jak obrany, tak vnitra – tím cennějším bylo zejména spojení lidí z útvarů armády a policie, kteří jsou ve střelecké komunitě provázaní. To, že se setkají, vyzkouší si střelbu v nestandardních situacích a musí se během krátké doby seznámit se zbraňovými systémy, které neměli možnost při své práci poznat,“ říká nadpraporčík Michal Baka, vrchní praporčík 4. brigády rychlého nasazení a hlavní organizátor soutěže a dodává, že vojáci i policisté jsou často společně nasazování do operací, kde působí v týmu, a proto i tato společná účast v této soutěži je pro všechny cennou zkušeností. 

Na soutěžící čekalo 54 unikátních střeleckých disciplín

Za „top“ disciplínu hlavní organizátoři považují průnik všech dovedností, které by voják či policista měl na bojišti mít a znát. Každá střelecká situace zde vyžadovala stoprocentní flexibilitu a adaptibilitu na konkrétní prostředí s ohledem na to, že spousta disciplín byla pro účastníky nová, stříleli z neznámých zbraňových systémů, které neměli možnost si do té doby vyzkoušet, museli vše zvládnout v co nejrychlejším čase a s novou zbraní přejít okamžitě do reálné situace. Náročné úkoly byly koncipovány tak, aby byly provázány s fyzickou připraveností, se schopností vzájemné komunikace v týmu, pohybu v neznámém terénu a řešení situací v krátkém časovém okně tak, aby vždy vyhrál ten nejrychlejší a nejpřesnější tým.

„Všech čtyřiapadesát disciplín bylo unikátních. Kopírovaly sice nějaký zažitý scénář, ale byl v něm vždy nějaký neznámý prvek. Jsou tu disciplíny spojené s lezením, což není jen práce s karabinou a lanem. Většina lidí má přirozený strach z výšek a naším cílem bylo vytáhnout účastníky z jejich komfortní zóny a dostat je mimo jejich zažitý standard,“ vysvětluje hlavní organizátor Baka.

Střelba z paluby vrtulníku i obsazení námořní lodi

Celá soutěž začínala střelbou z paluby vrtulníku Mi-171 Š, kde každý člen týmu měl v časovém okně jednoho průletu a náletového směru za úkol zasáhnout čtyři cíle. Tato disciplína je netradiční a necvičí se při běžném výcviku. Je to ale o prohlubování znalostí a dovedností a posouvání se ve střelecké přípravě stále výš. Proto ji organizátoři do soutěže zařadili. Každý z účastníků tuto zkušenost získá a může ji předávat dál.

„Další náročnou disciplínou byla kontejnerová překážka pro operace prováděné na námořních lodích jednotkami námořních sil. Tu účastníci rozklíčovali pod zkratkou VBSS (Visit, Board, Search, Secure), tedy nalodění, zajištění, prohledání a obsazení lodi,“ popisuje fyzicky nejnáročnější disciplínu Baka.

Organizátoři využili kontejnerů, kdy první část simuluje dostat se na palubu lodi po laně, kdy po vyšplhání na první část kontejneru-paluby vedou střelbu z každé strany do kovového terče. Následně musí zvládnout druhou palubu, resp. kontejner, z kterého vedli nejen střelbu, ale házeli i granát na cíl, protože i hod granátem patří do střelecké přípravy. Dále museli překonat otevřený prostor na lodní síti a poté vést střelbu z nižší pozice, aby došlo k uvolnění napětí z překonaných výškových míst. Následuje provazový žebřík, který není stabilní, takže tady dojde k opravdovému prověření fyzické kondice vojáků a policistů.

„Neukotvený žebřík je velkou fyzickou zátěží, kdy dostávají zabrat horní končetiny a zejména zápěstí, může docházet ke křečím, a do toho přijde střelba a závěrečné slanění. To vše pod dohledem rozhodčích, kteří se stopkami v ruce měří čas a hlásí přesné zásahy týmu,“ dodává nadpraporčík Baka.

Organizátoři už nyní připravují disciplíny soutěže pro rok 2022

Organizační tým je stočlenný, základ tvoří příslušníci 42. mechanizovaného praporu a dále všechny prapory 4. brigády rychlého nasazení včetně Velitelství. Poprvé se přípravy zúčastnily i útvary speciálních sil, ale i 43. výsadkového pluku a 15. ženijního pluku. Podíleli se i zástupci Policie ČR a Celní správy ČR.

„Příprava takto náročné soutěže trvá téměř rok a výběr jednotlivých disciplín není náhodný. Vždy vychází ze zkušeností standardních výcviků, kterými jednotky všech ozbrojených složek běžně prochází a nedostatky, které se při tomto výcviku ukáží, organizátoři zařazují do soutěže. Každý ročník se snažíme posouvat vždy o kus výš a pro účastníky vždy připravit ještě zajímavější a náročnější disciplíny. Už nyní připravujeme další, tedy 8. ročník,“ dodává závěrem Michal Baka.

První dvě místa obsadily týmy z Centra podpory speciálních sil a třetí nejlepší tým tvořili příslušníci Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky. Nejlepší střelec byl také z Centra podpory speciálních sil. Třemi nejlépe umístěnými týmy za 4. brn byly ze 42. mechanizovaného praporu (6. a 9. místo) a 41. mechanizovaného praporu (12. místo).

Všem účastníkům děkujeme za účast a přístup. A těm nejlepším upřímně gratulujeme!

Autor: Jana Deckerová a kpt. Štěpán Malast