Milí přátelé,

tak jako se střídá den a noc stále dokola, tak jako střídá jaro zimu, tak se cyklicky opakují některé dny a události v našich životech. Jednou z takových událostí jsou i Velikonoce. V posledních letech jsme se je naučili nazývat svátky jara. Období dlouhých nocí a nízkých teplot, období kdy příroda kolem nás je jakoby bez života, střídá období prodlužujících se dní provázených oživením přírody.

Staré je nahrazeno novým. A nejen o tom je příběh Velikonoc.

Velikonoční příběh, tak jak je zachycen v Novém zákoně, má mnoho vrstev, vystupuje v něm mnoho různých postav, je plný symbolů a odkazů na Starý zákon. Jeho literární podoba má čtenáře navést k pochopení, toho co je za popisovanými událostmi skryto.

V tuto chvíli můžete jistě namítnout, že je to příběh určený pouze pro věřící. Pojďme se společně přesvědčit o tom, že i nevěřící a třeba i voják v něm nalezne paralely se svým životem.

Hlavní postavou celého příběhu je Ježíš, boží Syn. Který byl svým nebeským Otcem poslán na zemi s úkolem. Převedeno do vojenského jazyka byl vyslán na misi.

Situace: Věřící buď nepochopili, nebo si přizpůsobili přikázání nebeského Otce, a nežijí podle jeho pravidel, i když se neustále zaštiťují jeho jménem, a své jednání považují za správné.

Úkol: Znovu jim vysvětlit podstatu víry a vrátit je na správnou cestu.

Provedení: Svědectví skrze vlastní život, podpořené zázraky. Definování obsahu víry pomocí podobenství.

Logistika: 12 učedníků z různých sociálních vrstev a povolání jako pomoc a podpora.

Spojení: Upřímná modlitba jako spojení s Bohem. Implementace Otčenáše jako univerzální frekvence.

Ježíš při plnění svého úkolu položil život. Podobně jako někteří z našich kolegů. 

S odstupem času můžeme říct, že to byla mise úspěšná. Proč?

V průběhu 2000 let Ježíšovi následovníci rozšířili svoji víru z Palestiny do celého světa. Křesťanství se stalo co do počtu věřících nejpočetnějším náboženstvím. 

V celém příběhu je i mnoho dalších prvků, které nás obklopují i dnes – zrada, strach, pochybnosti, obavy z dobrého/špatného rozhodnutí, beznaděj. Za tím vším prosvítá naděje jako světlo na konci tunelu. Zkuste si ten příběh přečíst a sami budete překvapeni, kolik věcí je se současností totožných.