Všechny mechanizované jednotky 4. brigády rychlého nasazení (4. brn) se od ledna věnují výcviku s novými puškami pro přesnou střelbu CZ BREN 2 PPS, kterými nahradily legendární, 60 let staré pušky Dragunov. Tento týden si střelci vyzkoušeli střelbu s kompletní výstrojí i střelbu s přístrojem pro noční vidění.
Prakticky od převzetí nových pušek všechny jednotky věnují maximální úsilí tomu, aby se nová výzbroj mohla plnohodnotně zavést do výcviku. Zavedení nové zbraně je ovšem běh na dlouhou trať. Samotným nastřelením pušky, resp. rektifikací optiky zbraně všechno teprve začíná. Každý střelec musí proces přípravy zbraně na střelbu zvládnout naprosto samostatně a automaticky. Dalším krokem je práce se zbraní v plné taktické výstroji a střelba s využitím neseného materiálu a konečně s optickými přístroji, které jsou součástí kompletu.
„Před dvěma týdny jsme se s první dvacítkou střelců dva dny věnovali devíti puškám s cílem připravit zbraně ke střelbě a především připravit samotné střelce tento úkon provádět samostatně. Někteří z nich už tento týden učili ostatní. Dalších dvacet střelců s dvaceti puškami dva dny pilovalo schopnost připravit zbraně tak, aby v boji mohli naplno využít jejich potenciál,“ shrnul další fázi výcviku s novou zbraní vrchní praporčík 4. brn nadpraporčík Michal Baka.
V úplném úvodu si všichni vojáci připravili zbraně osazením optických přístrojů a nastavením ergonomie zbraně. Poté všichni svou zbraň rektifikovali, tedy nastřelili tak, aby měli sesouhlasenou osnovu optického přístroje s místem zásahu cíle na 100 metrů. Střelci, kteří svou zbraň nastřelili na rektifikačních terčích, se následně přesunuli na palebnou čáru, kde před nimi byly dvě desítky terčů různých velikostí a v různých vzdálenostech. Hlavním cílem pracoviště bylo naučit vojáky pracovat s možnostmi optického přístroje NIGHTFORCE ATACR 1 – 8×24 F1, tedy schopnost určit vzdálenost cíle za pomocí osnovy a následně provést výškovou opravu střelby. Zde bylo cílem určit vzdálenost k cíli s 30 metrovou přesností. Když tohle střelec dokázal, zahájil samotnou střelbu.
„Nechceme střílet na náhodu a zároveň si nehrajeme na odstřelovače, chceme efektivní výcvik a k tomu je nutné znát důvod, proč jsem případně minul cíl,“ dodává nadpraporčík Baka.
Následně si každý zkusil střelbu s plnou taktickou výstrojí, včetně využití batohu jako opory nebo s rychlou změnou polohy. Všichni si následně zkusili i střelbu na pohyblivý cíl, což otevřelo další novou kapitolu budování schopností střelby s touto zbraní. Před výstřelem je nutné reflektovat mnoho proměnných vlivů, které jsou mezi střelcem a cílem.
„Je nutné, aby každý střelec pochopil, co všechno musí zakomponovat do svého výstřelu a tento proces následně zrychloval a zpřesňoval. Kalkulaci opravy vnímá každý trochu jinak. Je závislá na vlastních zkušenostech a proto se musí trénovat pravidelně, protože jinak výcvik ztrácí smysl,“ doplnil nadpraporčík Baka.
Po celodenním výcviku střelci vyčistili svoje pušky a připravili je na noční střelby. Všichni poprvé na pušku upevnili přístroj AN/PVS 22, aby následně zopakovali denní střelecké úlohy za snížené viditelnosti, resp. za tmy. V optické sestavě není přístroj AN/PVS 22 rušivým prvkem. Laicky řečeno je to tubus usazený před optickým zaměřovačem, který násobí zbytkové světlo.
„V rámci nočních střeleb si střelci vyzkoušeli nejen samotnou střelbu s využitím AN/PVS 22, ale také jsme jednotlivé přístroje pro noční vidění prostřídali mezi zbraněmi, aby si vojáci uvědomili, že je to „jen“ doplněk, který původní nastřelení zbraně nijak neovlivňuje,“ vysvětlil nadpraporčík Baka.
Druhý a poslední den výcviku si všichni prakticky vyzkoušeli limity svojí nové zbraně. Puška pro přesnou střelbu CZ BREN 2 PPS je společně s optickým zaměřovačem NIGHTFORCE ATACR 1 – 8×24 F1 konstrukčně schopna přesné střelby až na 800 metrů. Zásadním kritériem pro úspěšný zásah cíle bylo správné vyhodnocení vnějších vlivů na dráhu střely, tedy především vítr.
„Střelba na vzdálenost nad 300 metrů u této pušky znamená vnímat okolí střelce i cíle a to všechno zakomponovat do výpočtu před výstřelem. Konkrétně na této střelnici (pěší střelnice Plešivec ve Vojenském újezdu Hradiště) měli střelci komfortní podmínky pro samotnou střelbu, ale v prostoru cílů byl silný vítr. K terčům jsme nainstalovali improvizované ukazatele směru a síly větru, aby byla úloha lépe čitelná. Tohle je ovšem ta nejtěžší disciplína a být úspěšný střelec na více než 600 metrů je otázkou důkladné osobní přípravy a následné praxe. Právě proto střelecké přípravě věnujeme tolik času, protože nevyhrává ten, kdo první vystřelí, ale ten, kdo první zasáhne,“ uzavřel vrchní praporčík 4. brn.
