Padesát jedna uchazečů o službu u chrudimských výsadkářů si minulý týden zkusilo projít sítem výběrového řízení. Fyzicky i psychicky náročnou zkoušku úspěšně zvládlo 34 vojáků.
Důvodů, proč vojáci absolvují výběrové řízení, je několik. Pro zájemce z armády je podmínkou k přijetí, ti, kteří se hlásí na útvar takzvaně z civilu, si musí své místo po základním výcviku takzvaně zasloužit.
Třídenní maraton
První den začíná fyzickými testy, které vychází z výročního přezkoušení. Na uchazeče, ještě plné elánu a sil, čekají shyby, kliky, leh-sedy a dvanáctiminutový běh, to vše ve sportovním oblečení. Každý má přidělené číslo, které může kdykoli sundat a výběrové řízení tak ukončit.
Na výsadkovou překážkovou dráhu už nastupují v maskáčích. Největším strašákem je kladina, která je přibližně ve čtyřmetrové výšce. Nejeden budoucí výsadkář se tady na chvilku „zasekl“.
Po návratu do srubového tábora, kde mají uchazeči po celé tři dny své útočiště, je čeká překvapení. Každý dostane gumovou atrapu útočné pušky, kterou nesmí pustit z očí. S ní a vybraným parťákem se vydávají v podvečer na tři kilometry dlouhý „Buddy Run“ (běh dvojic se zbraní), přičemž vybíhají jako tým a také se tak vrací.
První den není podle pořadatelů tolik fyzicky náročný. Kdo nevypadne na první disciplíně, zpravidla se dostane až k poslední zkoušce tohoto dne – psychotestům. Ty letos čekaly na padesát vojáků. „Výběrové řízení je hlavně o fyzické připravenosti uchazečů a podle toho by měla vypadat i jejich příprava. Velkou roli na dobré výsledky měla pravidelnost fyzické přípravy před výběrovkami. Jsou znát značné rozdíly mezi těmi, co se připravovali pravidelně se zaměřením na specifické disciplíny. Podstatná je samozřejmě i motivace uchazečů – chtít být výsadkář,“ prozradil kapitán Kamil Wasserbauer, hlavní tělocvikář 43. výsadkového praporu.
Běh s kládou prověří fyzičku i spolupráci v týmu
Druhý den začíná během družstev s kládou na pět kilometrů. Instruktoři sledují spolupráci i fyzickou zdatnost, lehká únava z předchozího dne se přeci jen hlásí. Čtyři uchazeči na této disciplíně odevzdali čísla.
Na řadu přichází dráha NATO, čtyři rovinky plné překážek. Zejména dvě bývají kritické – irská lavice a takzvaný bazén. Tentokrát s nimi nikdo větší problém neměl. Poté ještě všechny čeká druhé kolo běhu po družstvech s kládou. Zde je stěžejní týmová spolupráce a dobře zvolená taktika překonávání překážek. Kláda se nesmí žádné dotknout, jinak ji musí družstvo opakovat. Horší je, pokud se dotkne země, to družstvo odešle na start. „Plavání jsme z hygienických důvodů tentokrát neorganizovali – přezkoušíme je až před padákovými seskoky do vody, tudíž tomu stejně neujdou,“ konstatoval podplukovník Ivo Zelinka, velitel 43. výsadkového praporu.
Čas utíká a následuje zrychlený přesun na 10 kilometrů se zátěží 15 kilo. Ne nadarmo jí chrudimští nazývají královská disciplína – je to totiž velký „žrout“ startovních čísel. „Díky statistikám z předchozích let víme, že na ní vypadává nejvíce uchazečů. Přesun je náročný fyzicky, ale i psychicky. Máte jasně stanovený úkol – dorazit na určené místo ve stanoveném časovém limitu. Po tom, co mají uchazeči za sebou, to ale není jednoduché. V jejich hlavách se tak odehrává boj. Budu pokračovat a nestihneme úkol? Nebo odstoupím, nedokončím výběrovky, a zbytek kluků tak má šanci? To opravdu není lehké rozhodování,“ dodává nadrotmistr Martin Šromovský, hlavní instruktor. I tentokrát si tato disciplína vybrala svých sedm obětí. Třicet devět unavených, ale motivovaných uchazečů pokračuje dál.
35 kilometrů a 25 kilo na zádech
Je půlnoc a srubový tábor pomalu ožívá. Vojáci se chystají na 35 kilometrový pochod. Instruktor převažuje batoh, je těžký 25 kg. Batoh na záda, rozsvítit čelovku a vpřed. Žádné družstvo, žádný parťák. Jen vy, batoh a dlouhá štreka. První se vrací už za světla. Po návratu každý napíše motivační esej, k psaní se dostalo 35 uchazečů. Rychle zmobilizovat poslední síly a jdeme do pomyslného cíle. Běh se zraněným na nosítkách. Poslední dva kilometry jsou utrpením, ale ti, co doběhnou, jsou plní euforie. Není divu, mají úspěšně za sebou velice náročné výběrové řízení k výsadkářům a zaslouží si nosit nášivku útvaru. Ale na cestě výsadkáře je to splněný teprve první krok, ale zatraceně důležitý. K červenému baretu vykročilo 34 budoucích výsadkářů.