V neděli 11. července se v žatecké posádce konal tradiční pietní akt u příležitosti 78. výročí vypálení Českého Malína na ukrajinské Volyni.

Obec Český Malín založili v druhé polovině 19. století přistěhovalci z Rakovnicka, Žatecka a Lounska, kteří vyslyšeli výzvu ruské carské vlády k obhospodařování volné a nevyužité půdy na Ukrajině. Nejen nízká cena pozemků byla nabízeným benefitem pro nové hospodáře, ale i řada výhod v podobě práva na zakládání výrobních podniků, na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Obec se díky pracovitosti a zkušenostem našich lidí začala nebývale rychle rozvíjet a např. díky zavádění moderní zemědělské mechanizace měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Do historie obce Český Malín se nesmazatelně zapsaly obě světové války. Po té první připadl v roce 1920 Český Malín Polsku. V druhé světové válce bylo Polsko obsazeno zprvu Sovětským svazem a následně nacistickým Německem. A byly to právě nacistické jednotky, které v ranních hodinách 13. července 1943 obsadily Český Malín i sousední Ukrajinský Malín. Obyvatelé obce byli rozděleni podle pohlaví a věku, aby byli následně nahnáni do stodol a dalších budov, kde byli zaživa upáleni. Přežilo jen několik málo obyvatel, kteří se v obci právě nenacházeli, nebo byli zneužiti k přepravě nakradeného majetku a dobytka místních hospodářů. Z místních obyvatel bylo zavražděno celkem 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů a 223 stodol.

Pietního aktu se za Velitelství 4. brigády rychlého nasazení zúčastnil zástupce náčelníka štábu pro operace pan podplukovník Jan Slepánek a za 41. mechanizovaný prapor nadrotmistr Petr Mošna. Mezi vážené hosty patřili mj. starostka města Žatce Zdeňka Hamousová, místostarosta města Loun Milan Rychtařík a další zástupci obcí, kraje a také polského velvyslanectví.