V noci ze dne 28. na 29. dubna 1942 byly mezi obcemi Padrť a Věšín vysazeny československé paraskupiny Intransitive a Tin, které uzavřely první vlnu výsadkových operací prováděných za 2. světové války z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava.V sobotu jsme si jejich hrdinný seskok na okupované území připomněli pietním aktem u lovecké chaty Václavky, kde mají nově památník.
Bombardovací letoun Handley Page Halifax odstartoval z britského letiště Tangmere ve 20:58 místního času, krátce po půlnoci byl zpozorován nad Německem a neúspěšně ostřelován. Ve 2:31 místního času byli členové paraskupiny Tin (rotný Ludvík Cupal a rotný Jaroslav Švarc vyslaní na území Protektorátu Čechy a Morava odstranit zdejšího ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce coby symbolu zrady a kolaborace) a členové paraskupiny Intransitive (nadporučík Václav Kindl, četař Bohuslav Grabovský, desátník Vojtěch Lukaštík s úkolem provádět diverzní činnost v rafinerii minerálních olejů v Kolíně nad Labem) vysazeni na lesní louce Lom, asi 800 metrů jižně od chaty Václavky. Na osmi padácích se snesly tři kontejnery s materiálem a pět budoucích hrdinů.
Členové obou výsadků se však po vysazení již nikdy nesešli, a to ani v rámci svých skupin. Původně plánovanou činnost a úkoly se přes veškerou snahu paraskupinám nepovedlo naplnit, ale parašutisté se snažili zapojit do odboje. Cupal i přes své zranění po seskoku začal společně s Lukaštíkem s diverzní činností na Uherskohradišťsku. Tato činnost však připoutala pozornost gestapa a oba parašutisté byli v lednu 1943 postupně vypátráni a po nerovném boji s německými bezpečnostními silami ukončili svůj život ranou z pistole. Bohuslav Grabovský se po seskoku ukrýval nejprve v osadě Výrovna u Věšína, kde mu úkryt poskytla rodina Viktorových a poté v Bernarticích u Písku a dalších místech. Když byl dopaden gestapem, naoko předstíral spolupráci, ale po odhalení jeho záměru nespolupracovat byl zatčen a 28. října 1944 popraven v Malé pevnosti Terezíně. Kindl se po seskoku přemístil do Bernartic u Písku na záchytnou adresu, kterou mu ještě před odletem z Anglie předal Rudolf Hrubec. Zde také kontaktoval rodiny československých vojáků v zahraničí. Dne 16. března 1943, kdy jej rovněž dopadlo gestapo, se rozhodl přijmout nabídku spolupráce a od té doby působil jako konfident gestapa, na rozdíl od Grabovského. Dne 20. května 1944 byl v Nasavrkách za dosud nevyjasněných okolností, během akce namířené proti další československé paraskupině Calcium, zastřelen příslušníkem gestapa. Švarcovi se po seskoku nepodařilo najít ani Cupala a rovněž přišel o kontejner s operačním materiálem. Dle předem stanoveného postupu se vydal na záchytnou adresu do Plzně, do bytu účastníka odboje policejního inspektora Václava Krále, který nasměroval Švarce do Prahy k učiteli Janovi Zelenkovi-Hajskému, jenž mu zajistil spojení s Adolfem Opálkou, velitelem paraskupiny Out distance a zároveň velitelem všech československých parašutistů ukrývajících se v Praze. Na různých záchytných adresách pobýval Švarc až do 28. května 1942, kdy odešel do pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se setkal s dalšími šesti československými parašutisty, kteří zde nalezli úkryt. Po zradě parašutisty Karla Čurdy byl však tento úkryt odhalen, dne 18. 6. 1942 obklíčen příslušníky okupačních ozbrojených složek a po několikahodinovém boji, proti více než stonásobné přesile, zahynulo všech sedm parašutistů. Švarc v bezvýchodné situaci ukončil svůj život v chrámové kryptě požitím jedu a ranou z pistole. Za poskytnutou pomoc postihly represe ze strany německé okupační moci téměř všechny podporovatele parašutistů, a to včetně jejich rodin.
V sobotu 23. dubna jsme si v rámci pietní vzpomínky připomněli na pietním místě u lovecké chaty Václavky jména hrdinů, kteří se výsadkových operací účastnili. V úvodním slovu organizátorka pietní akce poručice Kateřina Jandíková zrekapitulovala průběh předmětné noci i události následující a dále připomněla osudy jednotlivých členů obou výsadků. Pieta pokračovala krátkými proslovy čestných hostů, mezi nimiž byl i velitel 4. brigády rychlého nasazení plukovník Jan Štěpánek. Poté všichni hosté položili květinové dary k pomníku věnovanému těmto československým paraskupinám. Součástí pietní akce byl i symbolický seskok 11 parašutistů na padácích, jehož se zúčastnili i příslušníci 4. brn – současní, bývalí i jeden příslušník aktivní zálohy.
Čest památce padlých hrdinů, nikdy nezapomeneme!
